středa 28. září 2011

Na pouti a v ZOO

V neděli byla u nás pouť. Počasí bylo nádherné a Míša byl kupodivu ochotný sedět v kočárku. Nejprve jsme projeli stánky, kde co mají. Mišík koukal, kde se na jeho oblíbených místech vzalo tolik stánků a lidí, ale celkem to bral. Poté jsme se vraceli, že koupíme nějakou mlsku. Míša najednou vylezl z kočáru a šel ke stánku s mlskami. Zajímavé čeho si děti hned všimnou :-). Tam tedy dostal perníkové srdce a šel si ho sníst opět do kočárku.

 Následky konzumace jsou vidět na všech fotkách :-), ale co by mu člověk nedopřál, když si pro něj sám došel a nebál se ani davu lidí.
Poté jsme se vydali na obhlídku atrakcí. Všude se přeřvávala "hudba", takže jsme moc nepočítali, že Míša bude ochoten v tom davu a kraválu opustit kočár.


Mišík ale opět překvapil. U nafukovacího hradu vystoupil z kočáru a začal si zouvat sám od sebe boty. To jsme koukali, jak na to přišel. Asi to má spojené s trampolínou na hřišti, kde se musí také zouvat :-). Tak jsme ho vypustili do hradu.

Chvilku se bál, ale pak tomu přišel na chuť a řádil v míčkách :-). Aby jsme ho dostali pryč, musel jsem ho jít odlovit :-).

Poté jsme přišli k dalšímu hradu, tentokrát prolézacímu. Tam už šel Míša bez váhání a ani mu nevadili ostatní děti. Dříve jak někde bylo moc dětí, tak tam odmítal jít. Možná, že se začíná projevovat vliv školky :-).

V hradu prolezl několikrát dokola všechny možné cesty. Asi po čtvrt hodině byl úspěšně odloven, už toho měl také dost :-).

V Zoo  
Dneska jsme využili dne volna a vyrazili do ZOO v Hluboké nad Vltavou. Míša byl dneska v dobrém rozmaru a docela si všímal zvířátek a ukazoval. To je u něj co říct, většinou mu jsou zvířátka zcela ukradená a zajímá ho pouze automat na pití a informační tabule :-).

Dneska ho nadchly vydry. Koukal na ně přes sklo a ony dováděly pár centimetrů od něj. To se mu hrozně líbilo :-).

 Dále ho nadchla cedule, se kterou se může otáčet  :-).
 Po velké procházce je potřeba doplnit energii.

 Po nabrání sil hurá do dětského koutku.

Tam ho kupodivu zaujaly malé kozy. Nejdřív se jich trochu bál, ale nakonec mu to nedalo a šel si je i pohladit :-).

 To je pro dnešek vše.

sobota 17. září 2011

Uspávání blechy

Každý večer u nás probíhá uspávací rituál. Dneska to bylo obzvláště náročné :-).

Míša chodí spát kolem půl osmé. Po večeři už ví, že se blíží kritická hodina a začne si hrát na vzorňáka.
Najednou si strašně nutně potřebuje hrát. Staví kostičky, ukazuje obrázky v knížce .... Do těchto činností je tak „zabrán“, že náhle absolutně nechápe pojmy jako koupat, čistit zuby a spinkat :-). Ovšem týká se to pouze těchto slov, vše ostatní jako třeba znělku pohádky slyší i přes dvoje dveře :-).

Po asi desáté výzvě k nástupu na koupání se konečně připlíží. Aby jsme si jako nemysleli, tak u toho notně mrčí a prská. Po koupání, které proběhne dle míry jeho rozladění buď stylem hodinového cáchtání a zdržování, nebo naopak mytí rychlostí blesku, kdy u toho dělá hysterické scény.

Po úspěšném boji ve vaně následuje sušení. Jako ručník používá zpravidla maminku, kdy je najednou hrozně přítulnej. Skoro bych řekl, čím mokřejší, tím přítulnější :-).

Po vyčištění zubů následuje bitka s oblékáním pyžama, kdy ho často honíme po celém pokoji.
Po té následuje uložení do postele. Naprosto přesně ví, co má dělat, neboť si vzorně lehne a přikreje se peřinkou. Většinou musíme jeden s ním. Vzorné ležení mu vydrží tak pět minut - někdy ani to ne. Pak vztyčí nožky, odkopne peřinu a začne řádit. 



Většinou cestuje v leže po posteli (ví, že má ležet :-)). Pokud mu ležíme v cestě, vesele nás přeleze. Poté se nenápadně sune směrem ke dveřím.
To už většinou "vypěníme" a s ráznými slovy "Dobrou noc, dobře se vyspinkej" odcházíme. Prcek mohutně protestuje, proč jako odcházíme. Poté jde zpravila "tlačit" - má už zjištěno, že když je pokakaný musíme ho přebalit a jakékoliv zdržení je dobré :-).

Dnes obzvláště perlí.
Už vytlačil, ale zdržení před spaním asi nesplňovalo jeho požadavky, tak řádí dál. Už jsme ho několikrát "vyhodili" do pokojíčku, aby už mazal spát, ale zatím marně.Teď tady lítá z jednoho konce místnosti na druhý a hází velkým polštářem na sezení na zemi. My s ním nemluvíme, neboť měl už dávno spinkat, ale jemu to evidentně nevadí a pokouší se na sebe upozornit. Našel si novou fintu, snaží se mamku zhypnotizovat. Stoupne si k ní a kouká na ni jako „tele na nová vrata“ a čeká až mamka vyprskne smíchy. Zatím se mu daří :-).
Po velkém boji, kdy jsme ho na střídačku chodili „uspávat“, dnes odpadl v půl desáte :-).

neděle 11. září 2011

U babičky a vztekáme se

V sobotu jsme byli u babičky. Míša měl kreslící den. Všude chodil s křídou a každý musel kreslit. (Protesty, jako že na mokrý chodník se kreslí špatně, byly marné :-)).



Poté si "hrál" se psem Ájou, honil ho s křídou v ruce a pořád mu jí dával před čumák, aby taky kreslil :-).
Nutí psovi křídu :-)

Válečný pokřik
Babičce ještě stihnul v nestřeženém okamžiku smíchat sůl s pepřem :-).


Večer jsme ho napakovali úspěšně do auta a tradá domů. Doma odmítal jít spát a jak byl plný zážitků, v noci se pořád převaloval a moc toho nenaspal.

V neděli vstal levou nohou. Už jenom to, že vstal v pět ráno, svědčí o mnohém :-). Zajímavé je, že ve všední dny, ho nejsme schopní vzbudit do školky.

No dopoledne byl protivný, ale nějak jsme to přestáli. Oběd jsme dělali mimořádně brzo, neb jsme tušili, že Míša odpadne dříve než obvykle. Stejně to bylo marné, usnul přesně v okamžiku, kdy měl nandáno na talíři :-).
Poté se trochu vychrupal a šlo se ven. Bohužel ho protivná nálada neopustila. Ke zmrzlině ještě došel (respektivě dojel na odrážedle). Poté už odmítal udělat krok pěšky. Válel se po chodníku a předváděl jak strašně trpí a upadnou mu nožičky.

 Vydržel to docela dlouho a tentokrát bohužel nezabralo nic. Museli jsme ho na střídačku nést. Jeden nesl odrážedlo, druhý Míšu. Jenom pro ty, co to budou číst později, bylo 29 stupňů a Míša nepatří k nejlehčím :-). Z nás lilo jak .... a Míša se v pohodě nesl.

Pak jsme šli okolo nádraží a náhle si Míša vzpomněl, že má nožičky. Na nástupiště chtěl samozřejmě po schodech.
Bleskově je vyběhl (já musel funět za ním) a koukali jsme na mašinky. On jako by se nic nestalo a já na pokraji infarktu :-). Pak běhal po nástupišti a doběhl až skoro na konec a zpátky (dobrých 500 metrů). Na to, že se ještě před pár minutama válel vzteky po chodníku ani nevzpomněl :-).


Poté mě vystřídala mamka a Míša oněch 500 metrů uběhl s mamkou ještě jednou. Tedy respektive došel na konec nástupiště a chtěl jít dál po kolejích. Jelikož jsme odmítali jít mašinkám naproti, následoval další vztekací divadlo. Naše zlatíčko neudělalo ani krok a neslo se až domů. Výsledek dnešní procházky je tedy 2 (vyřízení rodiče) : 1 (odpočatý Mišík) :-).
Naštěstí měl pak doma lepší náladu (asi z toho jak nás vyřídil :-)) a do večera už si celkem i hrál a moc nezlobil.

čtvrtek 8. září 2011

Ve školce po týdnu

Tak dnes je to týden, co Mišík nastoupil do školky. První dny to bylo s pláčem, pak přišel víkend a zase školka.

V pondělí ráno se Míša hrozně těšil a honil nás ať už jedeme. On se do školky vždycky hrozně těší. V pondělí to bylo první den, kdy tam Míša i spinkal (teda tak bylo to v plánech). Paní učitelky nám doporučily, že to zkusí se spaním sami a že budou volat jen v případě nejvyšší nouze.

Jsme z toho měli docela obavu, protože se spaním byl u nás vždy problém. Matně vzpomínám, jak jsme kupovali čaje na spinkání, masážní olejíčky, bylinkové polštářky a postupovali dle moudré knihy Jak naučit dítě spát(nebo tak nějak). Případné čtenáře mohu ujistit, že Míša zdatně odolal všem těmto výdobytkům moderních šarlatánů a stejně nespal.
Ta kniha byla vůbec dobrá. Pamatuju jak doporučovali vždy, když se dítě probudí, zapsat čas probuzení a pak to nějak vyhodnocovat a zkusit ho budit před tím interval nebo taková nějaká kravina.
No, představte si, že Vás dítko budí každých 20 minut zvukem o hlasitosti sbíječky. Vy sotva mžouráte a vůbec nechápete co se děje. V tomto stavu máte za úkol najít tužku, baterku, hodinky a vzpomenout si jak se píšou čísla a zapsat čas. No řekněme že prvních deset probuzení jsem byl ještě ochoten něco napsat. Ráno jsem získané údaje na záchodě pečlivě vyhodnotil a knihu použil konečně rozumným způsobem (nebrat úplně doslova :-)).

Ale zpět ke školce. Takže pondělí Mišík přečkal ještě trochu s pláčem. Spaní se dle očekávání nekonalo (naštěstí si alspoň klimbnul paní učitelce na rameni), ale už byl náznak k lepšímu.


V úterý už papal oběd, začal se zapojovat do aktivit a plakal až odpoledne. Ono to bylo tím, že opět nespal a tak byl unavený a plačtivý. Paní učitelka říkala, že jak jí, že už se to bude rychle lepšit a měla pravdu :-).

Ve středu už byl pláč spíš symbolický (aby jsme si jako nemysleli, že nám to tak lacino projde :-)). Míša už papal vzorně a dokonce i po mírných protestech usnul. Bylo to znát, protože jak jsem pro něj přišel, tak bylo vidět že je odpočatý a spokojený.

Ve čtvrtek už to bylo téměř bez pláče. Papal opět vzorně a zapojoval se i do úkolů. Akorát spinkání se opět nekonalo, ale alespoň z toho nebyl tentokrát tak vyřízený.

Naše dítko se tedy bez větších obtíží adaptovalo na nový režim a hlavně, ve školce se mu líbí !

sobota 3. září 2011

Ve školce

Míša nastoupil prvního září do speciální školky pro autíky. Vlastnímu nástupu předcházely dva měsíce "příprav", kdy jsme se mu snažili vysvětlit co ho čeká, ale těžko říct jestli to pobral (spíš ne).

No v každém případě jsme se ráno úspěšně vypravili a vyrazili směr školka. Cesta byla v pohodě (Míša cestování autem zbožňuje), akorát se divil, kde jsme zastavili.
Do školky jsme ho tedy museli donést, protože kde on to nezná, tam odmítá chodit :-). Ve školce už pookřál, prozkoumával místnosti a hračky a bylo ho všude plno.

Tak jsme se rozloučili a nechali Mišíka v péči paní učitelky. V poledne jsme si pro něj opět přišli s obavami,  co bylo.No první asi hodinu a půl, byl Míša vzornej a prozkoumával školku. Pak si vzpomněl, že má (tedy vlastně nemá) rodiče a začal nás shánět. To byl bohužel konec jeho dobré nálady a zbytek dne probrečel. Když nás uviděl ve dveřích, tak se k nám přitisknul a držel se jak klíště. Pak s námi ještě hodinu nemluvil (tedy on zatím nemluví, takže myšleno obrazně :-)), jak byl naštvanej.
Cestou zpátky demonstrativně přibouchl branku od vchodu, že jako on sem teda chodit nebude :-).
Odpoledne se pak zklidnil a byl naprosto vzornej. Musel nám ukázat, že on je přece nejhodnější a do školky nepotřebuje.

Druhý den jsem ho už vezl sám a čekal nejhorší. Ráno jsme se vypravili kupodivu v pohodě a zamířili ke školce. Dovnitř šel Míša dobrovolně (jsem se nestačil divit). Pak se nechal převléct a utíkal dovnitř do třídy.
Tam vyhrabal ovladač od televize a přinesl si ho, že chce koukat na pohádku :-). Žádný řev, vztekání naprosto nadšenej.
V poledne pro něj jela mamka a opět prý plakal celý den :-(. Akorát asi 15 minut před příjezdem maminky, se jim ho podařilo ukecat na pohádku.
Tentokrát už se ale nevěšel a naopak mamku tahal dovnitř a ukazoval jí hračky. Pro změnu zase odmítal odejít, učitelky z něj nemohli :-).
Dneska (sobota) jsme jeli nakoupit a část cesty je stejná jako do školky. Když jsme ale zabočili na jiné křižovatce, tak protestoval, že se nejede do školky :-).
Tak jsme zvědaví co bude v pondělí (to by tam měl už i spát).

Jinak ve třídě je pět dětí (včetně Míši) a mají jednu hrozně hodnou paní učitelku a jednu neméně hodnou paní asistentku. Vůbec jsou tam ve školce samé hodné a ochotné paní učitelky :-). Míša je tam nejmladší, takže je z toho patřičně vykulený a zatím moc nespolupracuje. Tak doufáme, že se rychle adaptuje na nový režim.