pátek 14. října 2011

Školka a nemoci

Dlouho jsem na blog nic nedal, tak dneska shrnu co je u nás nového.

Míša a školka.
Prvních 14 dní, bylo trochu plačtivých, ale Míša si postupně zvykal. Protože byl vlastně poprvé ve „větším“ kolektivu dětí, tak došlo k celkem očekávané výměně různých bacilů. Míša vylosoval kašel a hroznou rýmu (jako na potvoru, už si ve školce celkem zvyknul).
Takže následovala domácí léčba, kdy byl doma s mamkou. Jako pacient se tedy rozhodně neosvědčil, neboť ona rýma neměla vůbec žádný vliv na jeho hyperaktivitu a zkuste léčit hyperaktivní autistickou blechu :-).

Ležet v posteli nepřipadalo v úvahu, dodržovat nějaký klid také ne a dostat do něj léky byl nadlidský úkol.
Nejprve jsem mu zkusil dát kapky normálně na lžičce, ale nesetkalo se to s úspěchem. Sice nečekajíc nic zlého první dávku spolknul, ale poté, jak mě viděl se lžičkou, prchal. Museli jsme tedy přejít na podlý trik přimíchávání kapek do čehokoli co do něj šlo dostat :-). S práškem to bylo o něco horší. Nakonec se osvědčil jogurt s čokoládovými kuličkami, neboť to v těch kuličkách nepoznal :-).

Jinak Míša byl ohromně nadšený, že je s mamkou doma a léčbu úspěšně bojkotoval. K rýmě se tedy neustálým rozmazáváním nudlí z nosu přivodil pořádný zánět spojivek. Nám tedy přibyla kromě kapek a prášků ještě mast do očí. A co si budeme povídat, mast se do jogurtu zamíchat nedá :-). Míša se bránil zuby nehty a kápněte mu kapku masti do koutku oka (bych chtěl výrobci oné masti vidět :-)). V lepším případě jsme se trefovali v rámci oka, v horším přes půlku obličeje. Z oné kapky pak byla takové mega kapka a kam to šlo, tam to bylo. On si to stejně v zápětí rozmazal po celém obličeji :-).

Nakonec se vše úspěšně vyléčilo (včetně mě, neboť jsem zánět spojivek chytil od Míši taky). Tak zase hurá do školky.
Po návratu z nemoci jsme opět byli se školkou na začátku a tedy vše probíhalo s řevem. Po asi týdnu došlo ke zlomu a Míša najednou začal ve školce fungovat úplně normálně. Ráno vůbec žádný řev, sám šel do třídy a vzorně spolupracoval. Poté ještě dostal průjem, ale to bylo zrovna ve čtvrtek, tak v pátek byl doma a přes víkend se to spravilo.
Nyní tedy chodí už asi 14 dní v kuse do školky a celkem rád. Ráno sice trošku protestuje, ale spíš na oko, aby si vynutil od paní učitelky pohádku :-). 

Tak pro dnešek končím, jelikož ve školce vypukla epidemie planých neštovic, tak další příspěvek tipuji na další zážitky z léčby :-).

4 komentáře:

  1. Musela jsem se smát, protože to máme doma jako přes kopírák. Jelikož všechny nemoci solidárně chytám taktéž (nevím proč si je vždy musím vyzkoušet), je léčba našich dětí nadlidským výkonem. Bohužel se v tom už od září pěkně vezeme a nemůžeme ty bacily nějak vyhnat. No,neštovice.... to je taky chuťovka. U nás byly teda dost krušné, tak přeji popřípadě hodně síly a pevné nervy. A Míšovi, ať se mu ve školce líbí.

    OdpovědětVymazat
  2. Jo, my od září hostíme již třetí virózu...nechytla jsem jen tu druhou..nejstarší dítě zánět stř.ucha, prostřední rýma a kašel, nejmenší rýma, teplota...já mám hlavu jak pátrací balón...nechci to, pomoc!

    OdpovědětVymazat
  3. Chtělo by to nějaký anti-virus :-).

    OdpovědětVymazat
  4. hyperaktivní autistickou blechu..jsem se zasmála..joo, tak tu mám doma taky...kdybych neřekla manželovi, že Jenda má 39 horečku, tak to pozná...boj s kapkama a lékama máme stejný, jen Jenda už nejí nic tekutého...takže nelze přimíchávat...jen suchý rohlík, suché brambory, hranolky...takže na něj lehnu, chytím všechny končetiny a konám...a ještě musím přidržet pusu, aby to nevyplivl. Tekuté léky jen stříkačkou....

    OdpovědětVymazat