neděle 20. listopadu 2011

Podzim

Přiznám se, že toto roční období nemám rád. Ráno tma a mlha, přes den inverze a odpoledne pro změnu tma a mlha.
Člověku se v takovém počasí vůbec nechce ven a platí to i o Míšovi. Ven pro něj znamená dojít k autu. Dřív ho šlo alespoň občas ukecat, že pokud nepůjde pěšky, tak půjdeme domů. Letos se sám otočí a jde radši domu. Maximálně je ochoten zalézt do kočáru, zabalit se do deky a s výrazem božího utrpení koukat ven.
Aby to neznělo tak depresivně, tak se povedlo i pár pěkných dní.

Tak jeden z nich jsme byli u babičky. Tam dědeček zrovna vyklízel harampádí, tak to byl Míša ve svém živlu.   Tady testuje staré drátělné postele připravené na vyhození :-).

Aby to babičce nebylo líto, tak jí pomáhal i v kuchyni. Hrozně se mu líbilo míchat sůl s pepřem. Po chvilce jeho působení, však překročila koncentrace pepře ve vzduchu přežitelné množství a byli jsme nuceni kuchyni evakuovat :-).


Další pěkný den, jsme byli na procházce doma. Míša tradičně zalezl do kočáru a nasadil svůj trpitelský výraz. Vylezl akorát u večerky, která je otevřená i v neděli a šel dovnitř. Tam to rychlostí blesku proběhl a hledal mrazák s nanuky. Bohužel měli akorát mražený hrášek a to ho tedy rozhodně neuspokojilo :-). V plné rychlosti tedy vyběhl a zase se nasoukal zpět do kočáru. Ten výraz krajního znechucení bych Vám přál vidět (škoda, že jsem to nestihl vyfotit) :-).
Poté jsme jeli dál a Míša najednou začal vylézat z kočáru. Vůbec jsme nechápali co chce, neboť v těch místech nic není, ale Míša trval na svém a běžel jak splašený k hlavní silnici. Tam chtěl jít prostředkem. Naštěstí jsme ho ukecali, aby se držel alespoň na chodníku. Stále v plné rychlosti běžel po chodníku (vůbec jsme nechápali co to dělá), pak nám to došlo. Míša si asi pamatoval, že tudy jezdíme autem do města a šel si tedy koupit nanuk (to, že to je 15 km ho nějak netrápilo :-)). Byl tedy násilím odloven, což mu na náladě moc nepřidalo. Nakonec jsme ho uplatili alespoň sušenkami :-).
Procházka tedy pokračovala kolem pískoviště, kde opět vylezl z kočárku a hnal se na písek. Bohužel, písek se u nás na zimu odváží, tak další zklamání. Z pohledu Míši fakt den blbec :-), alespoň si tedy vzal klacíček a chvilku si kreslil.


Pak ho alespoň zaujalo blbnutí v listí, tak konečně nějaká nová zábava :-).

Tak doufám, že bude ještě pár pěkných dní, ať si z toho podzimu Míša nepamatuje akorát zimu a mlhu.

3 komentáře:

  1. Jo,jo taky nemáme rádi podzim,to je o ničem,ale ještě horší bude ta dlouhá zima:-(No snad to nějak přežijeme jako každý rok,prostě budeme muset:-)
    Krásné fotečky:-)

    OdpovědětVymazat
  2. Jenda podzim a zimu nesnáší, taky zvládne jen procházku zabalen v kočáře..ale začátek je s ječením a s bojem při oblékání. Dobrovolně ven nechodí.

    OdpovědětVymazat
  3. Hmm, výstižně popsaný podzim. Také nemám ráda mlhu, zimu, pochmurno. Ani se Míšovi nedivím, já bych z toho kočáru, pokud bych tam vůbec nalezla, už nevylezla. Při čtení příspěvku mi ho bylo úplně líto. Bez nanuka, bez písku a v takovém počasí.

    OdpovědětVymazat