pondělí 24. prosince 2012

Hurá! Den D je za námi :-).

Letos to probíhalo celkem hladce. Míšovi jsme říkali, že je štědrý den, ale pro něj to nemá žádný zvláštní význam.
Míša se tedy od rána věnoval svým typicky nevánočním zálibám (počítač a DVD - Ninja faktor v Japonštině). U DVD se tradičně  dvakrát svléknul (sportovci cvičí většinou v plavkách, jen se Míšovi těžko vysvětluje, že oni tam mají narozdíl od nás, 35 stupňů :-)).

Místo oběda stláskal vše co našel, ale to dělá vždycky, takže žádná velká změna.
Odpoledne jsme ho lákali na procházku, ale vůbec se mu nechtělo. Nemělo cenu se s ním dohadovat, tak jsme k plné spokojenosti Míši zůstali doma. Odpoledne si Míša hrál na počítači, kreslil omalovánky, užíral mamce houstičky do polévky, prostě klídek a pohoda (no bodejť by ne, když jsme po něm nic nechtěli :-)).

Konečně nastal štědrý večer a slavnostní večeře (měli jsme polévku, lososa na grilu a pro Míšu vepřové nudličky v těstíčku (rybu nejí) ). Míšovi se líbil nejvíc přípitek, kdy jsme ťukali skleničkami, ale jinak večeři spíš ignoroval (no, on se taky cpal celé odpoledne :-)). Nakonec během pobíhání slupnul alspoň nějaké maso a americký brambor.

Sedět s námi u stolu u Míši nehrozí, buď dělá lumpárny nebo pořád někam odbíhá. Tohle ale nemá cenu řešit.

My jsme se tedy v klidu najedli, převlékli se a hurá na dárky.
Na dárky Míša slyšel a šel rozbalovat. Rozbalování si letos náležitě užíval a bylo na něm vidět, že je zvědavý, co je uvnitř.
Pomalu rozbaloval papír ....
A v něm beránek Timmy.
Tak to byla trefa do černého. Timmy totiž umí zabečet a srkat z kelímku (no vypil toho chudák asi tak 100 litrů), neboť mu Míša neustále strkal brčko do pusy :-).
Potom se Míša vrhnul na další dárek a pomalu rozbaloval ...
a z krabice vykouknul dětský foťák.
Míša se totiž hrozně rád fotí a pořád prohlíží fotky. Zkoušel něco vyfotit, ale už byl z toho všeho moc roztěkaný, tak trénování focení necháme až na zítra.
Dalším dárkem byla knížka a několik DVD.

Jedno z DVD bylo "Od Andulky po žížalu" (to zná z internetu). Místo vánočních pohádek jsme tedy měli písmenka od A do P (pak naštěstí odpadl :-)).



















Mějte se fajn a užívejte pokud možno poklidné dny volna.

neděle 23. prosince 2012

PF 2013

Přejeme štěstí, protože ho je málo.
Přejeme zdraví, protože ho je třeba.
Přejeme lásku, protože jí nikdy není dost.
Krásnou vánoční pohodu a šťastný nový rok.


sobota 15. prosince 2012

Vánoční přípravy

Míša má teď nějaké lepší období (se dneska budeme trochu chlubit :-)) a docela se zlepšil ve vnímání a zapojování do různých činností (konečně :-)). Ono celkově je to u něj vždycky hrozně nárazové. Tak třeba u malování vždycky všechno vybarvoval černou barvou. Naše pokusy ho přesvědčit neměly valný úspěch.
Minulý týden si sám vzal omalovánky a vzorně vykreslil obrázek podle barevného vzoru. No, některé věci jsou opravdu záhadou (ale o to má člověk větší radost, že se opět posunul o krůček v před :-)).
Krom kreslení, jsme jen tak mimochodem zjistili, že umí všechna velká písmenka a čísla do 9 (to jsme tedy čučeli :-)). Vypadá to, že umí mnohem víc věcí, než jsme tušili. Akorát nám to bohužel neumí říct. Tak jsme se pochlubili a konečně k těm vánočním přípravám :-).

Míšu docela baví vaření. Přisune si židličku ke kuchyňské lince a chce pomáhat. Tady mamce pomáhá dělat cukroví. Sypání čehokoli kamkoli je jeho oblíbená zábava :-).


Po vymíchání těsta, pomáhal i s vykrajováním.
No a samozřejmě nakonec pomáhal i ochutnáváním :-).

Dneska jsem také zdobili stromeček. Míša se moc netvářil, ale nakonec se nechal ukecat :-). Jo, na fotkách se nedivte té čepici. Né, opravdu nemáme doma -15 stupňů. Míša má teď takové zvláštní čepicovo rukavicové období. Loni absolutně odmítal nosit čepici na hlavě a letos jí pro změnu odmítá sundat :-). S rukavicemi  je to stejné :-). No řekněte sami, kombinace pyžama a rukavic mu sluší, no ne? :-).

 Tak a zpět ke stromečku. Míša nejdřív myslel, že ozdoby jsou míčky a tak některé otestoval. Naštěstí máme většinu ozdob plastových, tak to přežily :-). Pak pomáhal dávat ozdoby na stromeček.

Drobný problém nastal s řetězem. Míša si jej totiž vybral v obchodě už asi před 14 dny a odmítal jej dát z ruky :-). Tak tento řetěz, letos na stromečku nebude :-)

Tak stromeček už máme za sebou, teď ještě přežít ty vánoce :-).
Přeji hodně sil na zvládnutí předvánočního shonu a zase někdy napřečtenou.

čtvrtek 22. listopadu 2012

Alergie

Poslední měsíc byl pro nás docela náročný. Míšu neustále sužuje rýma a střídavě i kašel.. Rýmu má Míša vlastně skoro pořád, takže k paní doktorce jsme tentokrát chodili poměrně často. Míša je tam už jako doma. Přijdeme, sedne u paní doktorky na židli a svlékne si svetr. Ukazuje na stetoskop, že chce vyšetřit. Sám si pak určuje, kde má paní doktorka poslouchat :-). Horší je to s vyšetřením krku. Koupili jsme takové ty dřevěné špachtle na trénování. Míša velice ochotně vyšetří všechny členy domácnosti, ale sebe ani náhodou. Jak mu strčíme špachtli do pusy, tak skousne a drží jak buldok :-).
Protože se Míšova rýma nelepšila, tak mu paní doktorka chtěla vzít krev na vyšetření. No co Vám budu povídat, Míšovi krev paní doktorka ještě nikdy nebrala, tak jsme ho všichni drželi zuby nehty v očekávání mohutných protestů. No a ono vůbec nic. Míša jenom koukal, co mu to dělají, ale vůbec neřval a ani  se nepohnul :-).
Druhý den přišly výsledky a alergie se začala rýsovat. Takže následovalo objednání na alergologii. Paní doktorka nám zařídila termín hned za tři dny, dokud Míša  nemá kašel a jelo se.
Míša byl  na alergologii  trošku nesvůj, ale čekání s velkou pomocí tabletu zvládnul. Pak jsme šli do ordinace, kde se mu paní doktorka chtěla podívat do krku. To ho tedy rozčílila na maximum hned na začátku :-), ale naštěstí se rychle uklidnil a přesunuli jsme se na testy. Drželi jsme Míšovi ruku a na ní mu paní doktorka nakapala 12 kapiček nejčastějších alergenů. Pak mu každou kapičku propíchla mini jehličkou a to bylo vše. Míša trochu protestoval, ale zdařilo se!
Pak jsme 15 minut čekali a šli na vyhodnocení. Míša si šel automaticky sednout a nastavoval sestřičce ruku, že chce ještě jednou :-). Paní doktorka se mu podívala na ruku a co myslíte, alergie na roztoče jak z čítanky.
Na jednu stranu hurá, už konečně víme proč má pořád rýmu a dá se s tím něco dělat. Na druhou stranu další pořádná komplikace navíc. Teď je Míša  do konce týdne u babičky na doléčení a nás čeká neplánovaný generální úklid aneb všechny lapače prachu ven :-(. Tak doufejme, že to Míšovi pomůže a konečně se pořádně vyspíme.
Mějte se fajn a pochopitelně budu na blogu informovat, jak jsme pokročili.


neděle 4. listopadu 2012

Podzimní procházka

Míša byl dneska konečně po třech týdnech venku (stonal s rýmou). Mimochodem rýmu má pořád, akorát o něco slabší. Venku objevil perfektní prolézačku a to strom. Není nic lepšího, na co nějaké hřiště s deseti certifikáty :-).
Krom stromu objevil i další kouzlo podzimu a to listí. Většina lidí pečlivě uklízí listí z chodníků na hromádky. Míša pak tyto hromádky neméně pečlivě přesouvá zpět na uklizené chodníky :-).

 
Poté co usoudil, že hromada je dostatečně velká.

 Ji s ohromnou radostí rozptýlil po širokém okolí :-). Takové nadšení jsme u něj již dlouho neviděli :-).
Doufám, že takových nádherných podzimních dní ještě pár bude.
Mějte se fajn a zase někdy napřečtenou.

PS: Náš první pokus o dlabání dýně :-)

neděle 28. října 2012

Podzimní rýma


Už jsem dlouho nepsal, tak jenom pár řádků, co se u nás děje.
Míša chytil nějaký kašel a větší rýmu, tak byl 14 dní doma. A jako vždy, bylo to náročných 14 dní :-).

Návštěva paní doktorky proběhla celkem v klidu, Míša si tam chodí pohrát a sníst dobrůtky (paní doktorka tam má vždycky nějaký pamlsek :-). Paní doktorka mu ukazovala stetoskop a pak poslouchala, jak dýchá. To si Míša nebyl moc jistý, co se děje, ale proběhlo to hladce. Sranda byla při následující kontrole, kdy si Míša došel pro stetoskop a chtěl od paní doktorky dobrovolně poslechnout :-).Už si stačil udělat rituál, doktorka = stetoskop :-}.

Jinak co se týká domácí léčby, tak samozřejmě veškeré pokusy o léčbu Míša bojkotuje. Neustále se svléká, lítá jako blázen a o nějakém pocení nebo nedej bože ležení v posteli, se nám může akorát tak zdát.

Oblíbil si v televizi jeden díl Ninja faktor (sportovní soutěž) a ten si pouštěl celých 14 dní dokola od rána do večera. Koukat sám samozřejmě nechtěl, tak jsme museli koukat s ním (neustále nás tahal do pokoje k televizi). Aby to nebylo pro nás tak jednoduché, průběžně kontroloval, zda dáváme pozor. Tj. zda tleskáme každému úspěšnému pokusu sportovce a zda čteme správně všechny titulky. Kdyby to bylo jednou, dvakrát za den, tak by to byla sranda, ale pokud to vidíte 14 dní, každý den 100x, tak to je na psychiatra :-). 

U toho koukání bylo ještě třeba dávat pozor, aby si Míša nezlomil vaz, případně aby nám nezlámal žebra, neboť vždycky propadne nějakému Ninja transu. Lítá po pokoji, skáče z postele, leze po nás, prostě napodobuje Ninju :-). Jo, tak tomuhle se u nás říká léčba :-).

Další hororovou kapitolou jsou kapky do nosu. Jako na potvoru to jsou takové hnědé, silně barvící. O naší snaze jejich aplikace vypovídá mnoho hnědých skvrn v širokém okolí :-). Příště nám bude paní doktorka muset napsat dávku pro koně, neboť ztráty jsou obrovské :-).

V pondělí jdeme léčbu ukončit a Míša už půjde do školky. Už se tam těší (no a my tedy taky :-))).
Mějte se fajn.
MisikAutik

Jedna fotečka focená 7.10, to by jeden při pohledu z okna nevěřil.



neděle 30. září 2012

Svátek a pouť

V sobotu měl Míša svátek, tak jsme trochu oslavovali. Míša již tradičně podobné oslavy nechápe, ale dárečkům a dobrůtkám se nebrání :-).
Dostal dřevěný domeček s výbavou. Podobný má totiž u paní psycholožky a moc se mu tam líbil.. 
Krabice ho zaujala a byl zvědavý, co je uvnitř. 

 Domeček se mu líbil. Asi nejvíc otevírání dveří a oken :-) a pomáhal dávat i nábytek, takže úspěch.

Krom domečku ještě dostal stavebnici ozubených koleček. Tak tady byl úspěch zaručen. Kolečka a ještě k tomu v pohybu, to je Autíkův sen :-))). 
Musel to prozkoumat pořádně z blízka Sám dokáže sestavit akorát bílou podložku, kolečka jdou ale dost těžko nandavat, tak nám je jenom podává ať je tam dáváme sami. Točení, to už je ovšem pouze jeho práce :-).

Dalším dárkem bylo kolo. Míša doteď jezdil na odrážedle, ale už je poměrně velký a odrážedlo přestávalo stačit. Na odrážedle taktéž neumí brzdit a byl ho občas problém z kopce chytat :-).
Tak teď už  má velké kolo a je na něj náležitě pyšný.

 Dokonce má odkoukáno, že na kole musí být přilba, tak si dobrovolně nechal dát přilbu na hlavu. Vloni naprosto nemyslitelná věc. No kolo je přeci jenom něco jiného než odrážedlo, tak bude ještě chvilku trvat, než se naučí zatáčet a šlapat . Zatím má tedy kolo na "rodičovský pohon" s tím, že nám ještě dost často přibržďuje, ať se neflákáme :-).

Pouť
Krom svátku, byla u nás tento víkend i pouť. Šli jsme už v pátek, kdy bylo hezky a nebylo tam ještě moc lidí.
Míša nejvíc řádil v nafukovacích hradech, to bylo něco pro něj.

Potom obří nafukovací skluzavka. Nečekal jsem, že tam vyleze, ale vylezl :-).

A pak hurá dolů.To se trochu bál, ale nakonec jel asi třikrát :-).
Tady jsme vyzkoušeli labutě.Na těch jsme seděl tak před 25 lety a musím říct, že za tu dobu se kromě ceny nic nezměnilo :-). Pro Míšu to byla premiéra a trochu se bál jak to cukalo, ale nakonec jsme to statečně zvládli.

Na pouť jsme šli ještě dneska dopoledne, ale to už bylo na Míšu moc rušno. Všude tu byly stánky, lidi a hudba řvala ze všech stran. 
Navíc bylo po dešti a skákací hrad byl trochu mokrý a to se Míšovi nelíbilo. Dostal alespoň pouťové srdce, které okamžitě zpracoval, ale pak jsme šli raději domů. 
Ale i tak to byl parádní (a drahý :-)) víkend.
Mějte se fajn a zase někdy napřečtenou.




pondělí 17. září 2012

Koupání - velká vana

Jak jsem už párkrát psal, Míša se odmítal koupat ve velké vaně. Jak viděl velkou vanu, okamžitě dostával záchvat panického strachu. Řešili jsme to tedy umístěním malé vaničky do velké..

To se Míšovi sice líbilo, ale velikost vaničky přestávala postupně stačit. Začali jsme tedy Míšu zvykat na novou vanu.
Mamku napadlo naházet do vany malé míčky a nabírat je do kýble s vodou.

To se Míšovi sice líbilo, ale strach z velké vany byl silnější.

Napoprvé si tedy umyl pouze nohy, ale i to byl úspěch :-). Potom trval na své vaničce. Sice jsem mu jí schoval pod osušku, ale samozřejmě, že jí našel :-), tak se pak koupal opět v malé vaničce.

Další pokus byl po dvou dnech. Tentokrát se Míšovi opět nechtělo, ale už to nebyl takový ten panický strach. Opět jsme dávali míčky do kyblíku a přelévali vodu. Míša se mě stále držel, ale už začal pokukovat po míčkách a odvážil se i nějaké podávat mamce do kyblíku. Pak se do hry s míčky zabral a najednou si sednul, aby se mu míčky lépe nabíraly.

To jsme věděli, že máme vyhráno. Sice vydržel sedět jenom chvilku (než si to uvědomil), ale strach byl úspěšně překonán.

Další koupání už Míša naplno využíval výhod velké vany. Už se odvážil i položit a dělat vlny. Míčky u toho samozřejmě nemohly chybět. Malá vanička skončila ve sklepě a Míša už po ní ani nevzdechne :-).
Tak hurá, zase jsme o krůček pokročili.

Jako nevim proč jste mě to té vany nepustili dřív :-).




sobota 15. září 2012

Svlékací období

Míša má nyní svlékací období. Začalo to celkem nevinně, Míša si pořád zouval ponožky. To ještě šlo, sice oblékání ponožek 20x za den není zrovna moje oblíbená zábava, ale to jsme ještě netušili co nás čeká.

Po ponožkách totiž přišli na řadu tepláky. Což o to ponožky se dají ještě tolerovat, ale když Vám dítě začne běhat na hřišti bez tepláků je to horší. No a teplákama to neskončilo. Hned poté přišli na řadu slipy a tričko. Takže to shrnu, nyní 20x denně oblékáme všechno :-) a Míša nám to rozhodně neusnadňuje, neb to není v jeho zájmu :-).

Zajímavé je, že pokud se má svléknout na pokyn, trvá to hodinu. Pokud se svléká, kdy on uzná za vhodné, trvá to 20 vteřin :-). Největší sranda je, že jej kompletně oblékneme a než dojdeme do kuchyně, už je zase nahý :-) a tak pořád dokola.

K našemu překvapení se dokázal svléknout dokonce i v autě připoután v autesadačce. Trvalo mu to chviličku. Museli jsme tedy zastavit v lesíku, vyndat ho z auta a opět obléknout. Nechci ani domyslet, co si o nás okolo jednoucí řidiči mysleli (nebylo totiž žádné velké vedro) :-).

No a to si představte, že bysme zastavili až u supermarketu. To by byla teprve šou. Už vidím, jak vysvětlujeme policii, že nejsme úchylové :-).

Dneska se pro změnu pokoušel svléknout v obchodě s nábytkem. Uviděl tam totiž postel a začal se svlékat, jako že si jde zalézt :-), ufff ještě že to nestihnul dokončit.

Nyní tedy máme období zvýšené bdělosti neboť nikdy není jisté, kdy a kde se svlékne :-). Doufám, že ho to brzy přejde, začíná být docela chladno a Míša má pořád rýmu. To svlékaní mu k té rýmě moc nepřidá.

Mějte se fajn a brzy na přečtenou.





pondělí 10. září 2012

Školka první týden

Tak máme za sebou první týden školky. Byl to týden poměrně krušný. Míšovi přechod na plný režim školky dával dost zabrat. Vztekání a bojkotování čehokoli bylo na denním pořádku. Kupodivu už asi pochopil, že vztekáním a řevem ničeho nedosáhne, tak začal používat podstatně sofistikovanější metody. Žádný velký řev se tedy ráno ani odpoledne nekonal, zato Míša odmítal zcela spolupracovat.
Ve školce nechtěl jíst, spát, chodit na záchod prostě nic. Teda krom koukání na TV a hraní na počítači :-). Doma v podstatě to samé. Loni chtěl po školce většinou na procházku (tedy na zmrzlinu), tentokrát běžel k autu a dál ani krok.
Aby  dostal trochu lepší náladu, tak jsem ho vzal na plavební kanál a hřiště kousek od školky. Je to tam moc pěkné a Míša tam ještě nebyl.
Samozřejmě se chtěl vycachtat, tak jsem ho nechal a neomylně tam spadnul (ostatně jako vždy), takže úprk k autu a převléknout. Míša byl jednak mokrý, což nesnáší a jednak si myslel, že jedem domu, takže řev neskutečný :-).
.
Druhý pokus už jsme šli raději rovnou na hřiště, tolik náhradního oblečení zase nevozím.Teda šli, šel jsem já. Míša se vezl v kočárku. Zahlédl ho totiž během převlékání v autě a chtěl do něj. Neměl jsem už chuť na druhé kolo scén, tak jsem mu ho povolil a jeli jsme. Ujeli jsme ohromných padesát metrů a byli jsme na hřišti :-). Míšu zaujaly prolézačky a z kočáru kupodivu dobrovolně vylezl.
Celkem v pohodě prošel lanovou dráhu.

Svezl se na laně (to jsem docela trnul, jestli to zvládne, ale zmáknul to), akorát tam pak dělal kraviny a samozřejmě spadnul. Naštěstí až na konci, tak se jenom oklepal a šel na další atrakci.
Horolezecká stěna patří k Míšovým oblíbeným atrakcím. K mým už tak moc ne, neboť ho musím zvedat nahoru, protože se mu nechce přitahovat :-), ale zase je to sranda :-).

Blbli jsme tam skoro hodinu a nálada se Míšovi trochu zlepšila, což bylo to hlavní. Další den jsem pro změnu vyrazili otestovat nové hřiště přímo v našem bydlišti.
Bydlíme totiž u parku a město tyto prázdniny udělalo kompletní rekonstrukci. Nyní je tedy místo parku dětské dopravní hřiště se spoustou pěkným atrakcí. Pro nás paráda, máme to opravdu blízko :-).
Míša je z hřiště nadšený. Parádní je trampolína (on to tedy používá spíš jako prolézačku), skákání mu moc nejde.

Pavoučí síť, tu má zmáknutou dokonale.

 Přelézání na hrazdách. Tam to máme rozdělené, já ho zvedám a on ručkuje :-).
Skákací "kostky". Tady se Míšovi hrozně líbí. Akorát si pokaždé zouvá boty a sundavá ponožky. Těžko říct proč, asi se mu líbí ten gumový povrch kostek.

On se celkově teď všude pořád zouvá a svléká. Doufám, že ho to na zimu přejde :-).
V pátek už se Míša ze školky trochu vzpamatoval a začal mírně spolupracovat.
Na víkend jsme jeli k babičce. Míša tam jezdí hrozně rád, babička i teta se mu plně věnují, Míša je tedy středem pozornosti, což mu náležitě vyhovuje :-). Tam byl už zase ve své kůži, tak jsme čekali co bude dneska ve školce.

A budu končit optimisticky, neb optimismu je nám potřeba mírou vrchovatou :-).  Dneska ve školce v pohodě. Chodil vzorně na záchod, spinkal a jedl bez problému. Tak hurá! Snad ho to trucování už přešlo.
Mějte se fajn a zase někdy na napsanou.

pondělí 27. srpna 2012

Školka a úkoly

Tak máme za sebou týden školky. Loni jsme byli plni obav, jak to Míša zvládne. Letos jsme se na školku už vyloženě těšili a to myslím všichni :-). Míšovi chyběl pravidelný školkový režim, nám zase oddych od Míši :-).

Nástup do školky byl kupodivu naprosto hladký. Žádný řev, problémy se spaním, chozením, .... Paní učitelky už byly připraveny na nejhorší a ono nic :-). Tak doufáme, že mu to vydrží!

Jinak před školkou jsme trochu víc dělali úkoly, aby Míša přes prázdniny úplně nezvlčel. Momentálně trénujeme hlavně obtahování obrázků, aby si uvolnil ruku. Tuto činnost Míša neřadí mezi oblíbené, ale pochopil, že pokud chce odměnu, musí úkol udělat.

Někdy ho to i baví a pečlivě kopíruje čáru. Většinou ale vymýšlí, jak úkol co nejrychleji splnit. Zjistil, že to nesmí odfláknout příliš, neboť mu to smažu a musí daný kousek udělat znovu. Tak zkouší, co by ještě prošlo a co ne :-).

Jinak na tyto úkoly se osvědčili "zakládací obaly", pěkně se na píše fixem a hlavně se parádně mažou houbičkou na magnetické tabule. Rovnou se dají i hodit do pořadače, tak už máme pěknou sbírku.

Další věcí, kterou trénujeme je uhádnout, co se v řadě liší. Tak tady je zatím úspěšnost dost špatná. Míša se bohužel naučí konkrétní řadu, ale ne princip.

Potom trénujeme spojování stejných věcí čarou. To mu už jde parádně. Největší problémem bylo vysvětlit Míšovi, co po něm vlastně chceme :-). 


A krom učení se najde čas i na zábavu. Minulý víkend u nás byly slavnosti mrkve :-). Bohužel poněkud hlučné, takže nic pro Míšu. Nechápu, proč dneska musí všechno tak děsně řvát.

 Nakonec ale zvítězila touha vlézt do hradu, tak alespoň trocha radosti :-).

Mějte se fajn a zase někdy napřečtenou :-).