neděle 30. září 2012

Svátek a pouť

V sobotu měl Míša svátek, tak jsme trochu oslavovali. Míša již tradičně podobné oslavy nechápe, ale dárečkům a dobrůtkám se nebrání :-).
Dostal dřevěný domeček s výbavou. Podobný má totiž u paní psycholožky a moc se mu tam líbil.. 
Krabice ho zaujala a byl zvědavý, co je uvnitř. 

 Domeček se mu líbil. Asi nejvíc otevírání dveří a oken :-) a pomáhal dávat i nábytek, takže úspěch.

Krom domečku ještě dostal stavebnici ozubených koleček. Tak tady byl úspěch zaručen. Kolečka a ještě k tomu v pohybu, to je Autíkův sen :-))). 
Musel to prozkoumat pořádně z blízka Sám dokáže sestavit akorát bílou podložku, kolečka jdou ale dost těžko nandavat, tak nám je jenom podává ať je tam dáváme sami. Točení, to už je ovšem pouze jeho práce :-).

Dalším dárkem bylo kolo. Míša doteď jezdil na odrážedle, ale už je poměrně velký a odrážedlo přestávalo stačit. Na odrážedle taktéž neumí brzdit a byl ho občas problém z kopce chytat :-).
Tak teď už  má velké kolo a je na něj náležitě pyšný.

 Dokonce má odkoukáno, že na kole musí být přilba, tak si dobrovolně nechal dát přilbu na hlavu. Vloni naprosto nemyslitelná věc. No kolo je přeci jenom něco jiného než odrážedlo, tak bude ještě chvilku trvat, než se naučí zatáčet a šlapat . Zatím má tedy kolo na "rodičovský pohon" s tím, že nám ještě dost často přibržďuje, ať se neflákáme :-).

Pouť
Krom svátku, byla u nás tento víkend i pouť. Šli jsme už v pátek, kdy bylo hezky a nebylo tam ještě moc lidí.
Míša nejvíc řádil v nafukovacích hradech, to bylo něco pro něj.

Potom obří nafukovací skluzavka. Nečekal jsem, že tam vyleze, ale vylezl :-).

A pak hurá dolů.To se trochu bál, ale nakonec jel asi třikrát :-).
Tady jsme vyzkoušeli labutě.Na těch jsme seděl tak před 25 lety a musím říct, že za tu dobu se kromě ceny nic nezměnilo :-). Pro Míšu to byla premiéra a trochu se bál jak to cukalo, ale nakonec jsme to statečně zvládli.

Na pouť jsme šli ještě dneska dopoledne, ale to už bylo na Míšu moc rušno. Všude tu byly stánky, lidi a hudba řvala ze všech stran. 
Navíc bylo po dešti a skákací hrad byl trochu mokrý a to se Míšovi nelíbilo. Dostal alespoň pouťové srdce, které okamžitě zpracoval, ale pak jsme šli raději domů. 
Ale i tak to byl parádní (a drahý :-)) víkend.
Mějte se fajn a zase někdy napřečtenou.




pondělí 17. září 2012

Koupání - velká vana

Jak jsem už párkrát psal, Míša se odmítal koupat ve velké vaně. Jak viděl velkou vanu, okamžitě dostával záchvat panického strachu. Řešili jsme to tedy umístěním malé vaničky do velké..

To se Míšovi sice líbilo, ale velikost vaničky přestávala postupně stačit. Začali jsme tedy Míšu zvykat na novou vanu.
Mamku napadlo naházet do vany malé míčky a nabírat je do kýble s vodou.

To se Míšovi sice líbilo, ale strach z velké vany byl silnější.

Napoprvé si tedy umyl pouze nohy, ale i to byl úspěch :-). Potom trval na své vaničce. Sice jsem mu jí schoval pod osušku, ale samozřejmě, že jí našel :-), tak se pak koupal opět v malé vaničce.

Další pokus byl po dvou dnech. Tentokrát se Míšovi opět nechtělo, ale už to nebyl takový ten panický strach. Opět jsme dávali míčky do kyblíku a přelévali vodu. Míša se mě stále držel, ale už začal pokukovat po míčkách a odvážil se i nějaké podávat mamce do kyblíku. Pak se do hry s míčky zabral a najednou si sednul, aby se mu míčky lépe nabíraly.

To jsme věděli, že máme vyhráno. Sice vydržel sedět jenom chvilku (než si to uvědomil), ale strach byl úspěšně překonán.

Další koupání už Míša naplno využíval výhod velké vany. Už se odvážil i položit a dělat vlny. Míčky u toho samozřejmě nemohly chybět. Malá vanička skončila ve sklepě a Míša už po ní ani nevzdechne :-).
Tak hurá, zase jsme o krůček pokročili.

Jako nevim proč jste mě to té vany nepustili dřív :-).




sobota 15. září 2012

Svlékací období

Míša má nyní svlékací období. Začalo to celkem nevinně, Míša si pořád zouval ponožky. To ještě šlo, sice oblékání ponožek 20x za den není zrovna moje oblíbená zábava, ale to jsme ještě netušili co nás čeká.

Po ponožkách totiž přišli na řadu tepláky. Což o to ponožky se dají ještě tolerovat, ale když Vám dítě začne běhat na hřišti bez tepláků je to horší. No a teplákama to neskončilo. Hned poté přišli na řadu slipy a tričko. Takže to shrnu, nyní 20x denně oblékáme všechno :-) a Míša nám to rozhodně neusnadňuje, neb to není v jeho zájmu :-).

Zajímavé je, že pokud se má svléknout na pokyn, trvá to hodinu. Pokud se svléká, kdy on uzná za vhodné, trvá to 20 vteřin :-). Největší sranda je, že jej kompletně oblékneme a než dojdeme do kuchyně, už je zase nahý :-) a tak pořád dokola.

K našemu překvapení se dokázal svléknout dokonce i v autě připoután v autesadačce. Trvalo mu to chviličku. Museli jsme tedy zastavit v lesíku, vyndat ho z auta a opět obléknout. Nechci ani domyslet, co si o nás okolo jednoucí řidiči mysleli (nebylo totiž žádné velké vedro) :-).

No a to si představte, že bysme zastavili až u supermarketu. To by byla teprve šou. Už vidím, jak vysvětlujeme policii, že nejsme úchylové :-).

Dneska se pro změnu pokoušel svléknout v obchodě s nábytkem. Uviděl tam totiž postel a začal se svlékat, jako že si jde zalézt :-), ufff ještě že to nestihnul dokončit.

Nyní tedy máme období zvýšené bdělosti neboť nikdy není jisté, kdy a kde se svlékne :-). Doufám, že ho to brzy přejde, začíná být docela chladno a Míša má pořád rýmu. To svlékaní mu k té rýmě moc nepřidá.

Mějte se fajn a brzy na přečtenou.





pondělí 10. září 2012

Školka první týden

Tak máme za sebou první týden školky. Byl to týden poměrně krušný. Míšovi přechod na plný režim školky dával dost zabrat. Vztekání a bojkotování čehokoli bylo na denním pořádku. Kupodivu už asi pochopil, že vztekáním a řevem ničeho nedosáhne, tak začal používat podstatně sofistikovanější metody. Žádný velký řev se tedy ráno ani odpoledne nekonal, zato Míša odmítal zcela spolupracovat.
Ve školce nechtěl jíst, spát, chodit na záchod prostě nic. Teda krom koukání na TV a hraní na počítači :-). Doma v podstatě to samé. Loni chtěl po školce většinou na procházku (tedy na zmrzlinu), tentokrát běžel k autu a dál ani krok.
Aby  dostal trochu lepší náladu, tak jsem ho vzal na plavební kanál a hřiště kousek od školky. Je to tam moc pěkné a Míša tam ještě nebyl.
Samozřejmě se chtěl vycachtat, tak jsem ho nechal a neomylně tam spadnul (ostatně jako vždy), takže úprk k autu a převléknout. Míša byl jednak mokrý, což nesnáší a jednak si myslel, že jedem domu, takže řev neskutečný :-).
.
Druhý pokus už jsme šli raději rovnou na hřiště, tolik náhradního oblečení zase nevozím.Teda šli, šel jsem já. Míša se vezl v kočárku. Zahlédl ho totiž během převlékání v autě a chtěl do něj. Neměl jsem už chuť na druhé kolo scén, tak jsem mu ho povolil a jeli jsme. Ujeli jsme ohromných padesát metrů a byli jsme na hřišti :-). Míšu zaujaly prolézačky a z kočáru kupodivu dobrovolně vylezl.
Celkem v pohodě prošel lanovou dráhu.

Svezl se na laně (to jsem docela trnul, jestli to zvládne, ale zmáknul to), akorát tam pak dělal kraviny a samozřejmě spadnul. Naštěstí až na konci, tak se jenom oklepal a šel na další atrakci.
Horolezecká stěna patří k Míšovým oblíbeným atrakcím. K mým už tak moc ne, neboť ho musím zvedat nahoru, protože se mu nechce přitahovat :-), ale zase je to sranda :-).

Blbli jsme tam skoro hodinu a nálada se Míšovi trochu zlepšila, což bylo to hlavní. Další den jsem pro změnu vyrazili otestovat nové hřiště přímo v našem bydlišti.
Bydlíme totiž u parku a město tyto prázdniny udělalo kompletní rekonstrukci. Nyní je tedy místo parku dětské dopravní hřiště se spoustou pěkným atrakcí. Pro nás paráda, máme to opravdu blízko :-).
Míša je z hřiště nadšený. Parádní je trampolína (on to tedy používá spíš jako prolézačku), skákání mu moc nejde.

Pavoučí síť, tu má zmáknutou dokonale.

 Přelézání na hrazdách. Tam to máme rozdělené, já ho zvedám a on ručkuje :-).
Skákací "kostky". Tady se Míšovi hrozně líbí. Akorát si pokaždé zouvá boty a sundavá ponožky. Těžko říct proč, asi se mu líbí ten gumový povrch kostek.

On se celkově teď všude pořád zouvá a svléká. Doufám, že ho to na zimu přejde :-).
V pátek už se Míša ze školky trochu vzpamatoval a začal mírně spolupracovat.
Na víkend jsme jeli k babičce. Míša tam jezdí hrozně rád, babička i teta se mu plně věnují, Míša je tedy středem pozornosti, což mu náležitě vyhovuje :-). Tam byl už zase ve své kůži, tak jsme čekali co bude dneska ve školce.

A budu končit optimisticky, neb optimismu je nám potřeba mírou vrchovatou :-).  Dneska ve školce v pohodě. Chodil vzorně na záchod, spinkal a jedl bez problému. Tak hurá! Snad ho to trucování už přešlo.
Mějte se fajn a zase někdy na napsanou.