pondělí 10. září 2012

Školka první týden

Tak máme za sebou první týden školky. Byl to týden poměrně krušný. Míšovi přechod na plný režim školky dával dost zabrat. Vztekání a bojkotování čehokoli bylo na denním pořádku. Kupodivu už asi pochopil, že vztekáním a řevem ničeho nedosáhne, tak začal používat podstatně sofistikovanější metody. Žádný velký řev se tedy ráno ani odpoledne nekonal, zato Míša odmítal zcela spolupracovat.
Ve školce nechtěl jíst, spát, chodit na záchod prostě nic. Teda krom koukání na TV a hraní na počítači :-). Doma v podstatě to samé. Loni chtěl po školce většinou na procházku (tedy na zmrzlinu), tentokrát běžel k autu a dál ani krok.
Aby  dostal trochu lepší náladu, tak jsem ho vzal na plavební kanál a hřiště kousek od školky. Je to tam moc pěkné a Míša tam ještě nebyl.
Samozřejmě se chtěl vycachtat, tak jsem ho nechal a neomylně tam spadnul (ostatně jako vždy), takže úprk k autu a převléknout. Míša byl jednak mokrý, což nesnáší a jednak si myslel, že jedem domu, takže řev neskutečný :-).
.
Druhý pokus už jsme šli raději rovnou na hřiště, tolik náhradního oblečení zase nevozím.Teda šli, šel jsem já. Míša se vezl v kočárku. Zahlédl ho totiž během převlékání v autě a chtěl do něj. Neměl jsem už chuť na druhé kolo scén, tak jsem mu ho povolil a jeli jsme. Ujeli jsme ohromných padesát metrů a byli jsme na hřišti :-). Míšu zaujaly prolézačky a z kočáru kupodivu dobrovolně vylezl.
Celkem v pohodě prošel lanovou dráhu.

Svezl se na laně (to jsem docela trnul, jestli to zvládne, ale zmáknul to), akorát tam pak dělal kraviny a samozřejmě spadnul. Naštěstí až na konci, tak se jenom oklepal a šel na další atrakci.
Horolezecká stěna patří k Míšovým oblíbeným atrakcím. K mým už tak moc ne, neboť ho musím zvedat nahoru, protože se mu nechce přitahovat :-), ale zase je to sranda :-).

Blbli jsme tam skoro hodinu a nálada se Míšovi trochu zlepšila, což bylo to hlavní. Další den jsem pro změnu vyrazili otestovat nové hřiště přímo v našem bydlišti.
Bydlíme totiž u parku a město tyto prázdniny udělalo kompletní rekonstrukci. Nyní je tedy místo parku dětské dopravní hřiště se spoustou pěkným atrakcí. Pro nás paráda, máme to opravdu blízko :-).
Míša je z hřiště nadšený. Parádní je trampolína (on to tedy používá spíš jako prolézačku), skákání mu moc nejde.

Pavoučí síť, tu má zmáknutou dokonale.

 Přelézání na hrazdách. Tam to máme rozdělené, já ho zvedám a on ručkuje :-).
Skákací "kostky". Tady se Míšovi hrozně líbí. Akorát si pokaždé zouvá boty a sundavá ponožky. Těžko říct proč, asi se mu líbí ten gumový povrch kostek.

On se celkově teď všude pořád zouvá a svléká. Doufám, že ho to na zimu přejde :-).
V pátek už se Míša ze školky trochu vzpamatoval a začal mírně spolupracovat.
Na víkend jsme jeli k babičce. Míša tam jezdí hrozně rád, babička i teta se mu plně věnují, Míša je tedy středem pozornosti, což mu náležitě vyhovuje :-). Tam byl už zase ve své kůži, tak jsme čekali co bude dneska ve školce.

A budu končit optimisticky, neb optimismu je nám potřeba mírou vrchovatou :-).  Dneska ve školce v pohodě. Chodil vzorně na záchod, spinkal a jedl bez problému. Tak hurá! Snad ho to trucování už přešlo.
Mějte se fajn a zase někdy na napsanou.

Žádné komentáře:

Okomentovat