pondělí 4. března 2013

Návštěva SPC

Jednou za rok chodíme na kontrolu k paní psycholožce do Speciálního Pedagogického Centra. 
Zatím to byla vždy spíše úklidová brigáda, kdy Míša spolehlivě zametl podlahu a šlo se domů :-). Naše očekávání letošní návštěvy tedy nebylo příliš valné.
Ráno jsme Míšovi dali obrázky lékaře a pokoušeli se mu vysvětlit, že pojdeme do SPC. Naštěstí nechápal a tak cesta proběhla hladce ;-). V klidu jsme zaparkovali a s časovou rezervou patnáct minut ležérním krokem dorazili k SPC.

Dosud vše probíhalo hladce, až na jeden malinkatý detail. SPC se v průběhu roku přestěhovalo. 

Naštěstí nám jedna dobrá duše řekla kam, tak jsme zvažovali, jestli risknout raní špičku autem nebo běžet pěšky. 

Nakonec vyhrála varianta pěšky, takže se z našeho ležérního kroku stal běh o závod do úplně jiné části města. Při běhu jsme si ještě stihli přehazovat 20 kilové závaží v podobě Míši (chvilkami sice šel, ale spíš se nesl). No prostě den blbec, hned od rána. Nakonec jsme dorazili zpocení a vyřízení do nového sídla SPC, kde se nás ujala paní psycholožka.

Již tradičně se tam Míšovi nelíbilo, ale zatím moc neprotestoval. Dostal plnit „oblíbené“ úkoly. Tím oblíbené myslím oblíbené paní psycholožky. Dává mu ty samé úkoly pokaždé. 

První úkol: Test trpělivosti dítěte.
Úkol spočívá ve vložení kolečka, trojúhelníčku a čtverečku do předlohy.
Míša nasadil výraz totálního znechucení, ale kupodivu úkol splnil. Následně paní psycholožka předlohu otočila a měl tvary vložit znovu. K našemu údivu to udělal (minule se tak rozzuřil, že jsme šli raději domů). A aby toho nebylo málo, tak ještě jednou. Míša kupodivu i na potřetí úkol splnil. Tak to je u něj nový rekord. Ještě musím podotknout, že tvary vlivem stáří nepasovaly úplně přesně a to Míšu přivádí k šílenství.

Druhý úkol: Stíny
Úkol spočíval v přiřazení primitivního obrázku (kolečko, čtvereček, ... ) k jeho stínu. To je pro Míšu brnkačka a spíš nuda. Úkol ale kupodivu splnil.

Třetí úkol: Nakreslit něco.
Něco znamená u Míši spirála. Nic jiného na povel nekreslí. 
V praxi to vypadalo asi takto:
Míšo nakresli čáru (paní psycholožka vzorně nakreslila čáru jako vzor).
Míša nakreslil neméně vzorně spirálu.
Paní psycholožka:  Nakresli čáru.
Míša nakreslil vzorně spirálu :-). Pak již byl Míša od kreslení osvobozen :-).

Čtvrtý úkol: Ukázat na černobílé siluetě chlapečka nos, oči, ruce, atp.
To doma trénujeme, až na ruce to Míšovi celkem šlo.

Pátý úkol: Roztřídit knoflíky na černé a bílé.
To Míša uměl už možná ve třech letech. Sice úkol splnil, ale ukrutně ho to nebavilo.

Šestý úkol: Podat předmět
Paní psycholožka dala na stůl asi šest předmětů a říkala Míšovi, co jí má podat.
Jediný zádrhel byla panenka a postýlka. Míša totiž dával neustále panenku do postýlky :-), ale jinak bez problémů.

Sedmý úkol: Navléknout korálky na šňůrku.
Míša měl asi božskou trpělivost a pár korálků navlékl. (On to umí, ale hrozně ho to nebaví)


Osmý úkol: Složitější pokyn
Dát řečený předmět do krabičky (jenom slovní nápověda). To Míša nezvládal, bez vizualizace zatím zvládá jenom naučené pokyny typu podej, ukaž atp.

Devátý úkol: Zapamatovat si tři zvířátka a pak je najít na jiném obrázku
Míša moc nechápal, co se po něm chce, ale nakonec úkol udělal.

To bylo v podstatě vše. 

Závěr: Zpoždění v porozumění asi o dva roky (no to víme taky :-)). Já se divim, že to Míša tentokrát zvládnul tak skvěle. Minule jsme vylezli s diagnózou: reaguje na světlo a dýchá :-).

Můj osobní dojem je, že tyto testy byly hodně zastaralé (a bylo to na nich vidět). Vše bylo černobílé a graficky strašně strohé (možná schválně???). Vůbec se nedivím, že to Míšu nebavilo a nudil se.

Chodíme totiž ještě k paní psycholožce do nemocnice. Ta má nádherně barevné a zajímavé testy. Spoustu věcí viděl Míša poprvé a bez větších problému je udělal (namátkou zařadit předmět do skupiny, doplnit končetiny k postavě ...). Tyhle testy udělal bez problému a docela ho to bavilo. To se o SPC bohužel říci nedá.
No nic, počkáme na zprávu a máme na rok, na klid nárok, zas až do další návštěvy SPC :-).

1 komentář: