neděle 14. dubna 2013

FN Motol – reportáž z pobytu


Máme za sebou týdenní diagnostický pobyt ve FN Motol aneb komplexní vyšetření při podezření na dětský autismus. Protože tam byl Míša s mamkou a já za nimi pouze dojížděl, bude to dneska společná práce :-).

Začnu tedy od začátku. Do Motola nás objednalo na naší žádost speciální pedagogické centrum. Po „chvilce“ čekání (rok a čtvrt) jsme dostali pozvání k nástupu na diagnostiku a v pondělí 8.4. nastal den „D“.
Ráno jsme vyrazili s časovou rezervou jedné hodiny. Po vystání několika kolon na pražském okruhu jsme zdárně dorazili do FN Motol.

Pondělí
Ubytování:
Mamka měla s Míšou samostatný pokoj s dvěma postelemi, WC a koupelna je společná na chodbě. Krom pokoje je k dispozici „herna“ s TV a legem (pokud tam není obsazeno, což byl největší problém, neboť tam chtěl Míša pořád chodit a nešlo mu vysvětlit, že to někdy nejde).
Vstupní vyšetření:
Sepsání „vstupního protokolu“, změření, zvážení, změření tlaku. Míša vzorně spolupracoval, tak pohoda.

Úterý
Genetika:
Ráno bylo potřeba vzít Míšovi krev, což proběhlo za mírných protestů, ale povedlo se (sestřičky to mají zmáknuté ;-)). Potom se šlo do jiné budovy na vyšetření. Míša tam byl jenom chviličku, paní doktorka se koukala jak chodí a na pár dalších věcí, ale pro Míšu nic nepříjemného.  Pak jsme mohli jít a mamka zůstala na sepsání zprávy (hodinu a půl).
Dotazník:
První část psychologického dotazníků (dotazník má asi 120 otázek a poměrně obsáhlých. Největší problémem bylo vzpomenout si, kdy začal Míša chodit na WC a podobně – odpověď ano – ne samozřejmě většinou nestačí).

Středa
EEG
Vyšetření dětským lékařem:
Protože měl Míša naplánovanou na pátek magnetickou rezonanci a s tím spojenou narkózu, musela ho prohlédnout dětská lékařka.
Psychologické vyšetření:
Plnění různých úkolů (podobné jako v SPC), tj. dát tvar do předlohy, zapamatovat si obrázek, složit kostky podle vzoru (to Míšovi moc nešlo) atp...
Neurolog:
Vůbec nejlepší vyšetření ze všech. Spíš popovídání a paní doktorka super. Když shrnu udělené rady: „nechte ho dělat co ho baví, někdy se mu to bude určitě hodit“. Takže v našem případě bude buď striptér (pořád se svléká) nebo popelář (miluje prach) :-))).

Odpoledne měl Míša volno, tak jsme vyrazili na Zličín na obrovské dětské hřiště (podrobnosti z hřiště dám v příštím příspěvku). Mamka musela bohužel zůstat a opět vyplňovat dotazníky (vyplňování dotazníků je vůbec nejčastější a nejdéle trvající činnost).

Čtvrtek
Psychologické vyšetření:
Dokončení úkolů, které se předchozí den nestihli.
ADAC vyšetření - testování hrou
Během cca 15 minutového vyšetření, se v podstatě potvrdilo, všechno, na co jsme odpovídali v obsáhlém dotazníku. Vyšetření probíhá v místnosti, kde jsou přítomny dvě doktorky, jedna zapisuje co dítě dělá a druhá si s dítětem hraje. Hry jsou předem připraveny tak, aby šlo poznat, zda se dítě vyvíjí normálně, či zda má nějaký problém. Testuje se hlavně představivost a zda si umí dítě hrát. Míša si hrát neumí (natož imaginárně), takže tenhle test dopadl dle očekávání.

Pátek
Magnetická rezonance
Míša měl hladovku, nesměl od rána nic jíst ani pít (problémem bylo mu to vysvětlit. Zkoušeli jsme ho tedy zabavit, aby na jídlo neustále nemyslel). Celkem se povedlo, ale bylo to docela náročné.
Přibližně v 10.30 se šlo na vyšetření. Tam to probíhalo poměrně rychle. Narkóza a pak čekání na chodbě. Po půl hodince sanitkou zpátky na pokoj. Míša se postupně probral, ale bylo mu hodně špatně a byl úplně mimo. Asi za hodinu usnul a po vyspání to už bylo lepší, ale celkově narkóza nic moc.

Sobota
Odjezd domů – aneb nejlepší část pobytu :-). Při odjezdu jsme ještě stihli navštívit Pražskou ZOO, ale o tom napíšu zvlášť.
Jinak v propouštěcí zprávě máme potvrzený dětský autismus se střední mentální retardací (protože Míša nemluví) a silný hyperkinetický syndrom. No, jako rodiči se mě to nečte zrovna moc dobře, ale v podstatě nic nového. 

Různé postřehy:
Míša si oblíbil pavilón patologie, který je kousek :-). Na parkoviště jsme tedy museli chodit povinně kolem. Asi nám chtěl ukázat, co nás čeká :-).
Mezi vyšetřeními je poměrně dost volného času. Občas byl problém Míšu zabavit (a to měl iPAD).
Všude jsou kvůli bezpečnosti kamery a zámky (divný pocit ....)

1 komentář:

  1. Takhle to zní jako procházka růžovou zahradou. My jsme ho neabsolvovali. Naštěstí to nikdo nechtěl a SAMA bych to nezvládla. Myslím, že vím, jak na tom je a nic nového bych se asi nedozvěděla.

    OdpovědětVymazat