středa 29. května 2013

Pozvánka

Poslední dobou nestíhám psát blog, ale to není u mě nic nového :-). Míša má stále Autitýdu, takže vyžaduje nadstandardní péči. Hlavně po ránu odmítá spolupracovat úplně. Vezme si kartičku "spaní", pověsí si jí na rozvrh a zaleze do postele. Pro něj je věc vyřízená, je to přece na rozvrhu :-). My jsme pak následně vyřízení z toho, že ho musíme obléknout a vypravit ve stanoveném limitu do školky :-). No prostě každodenní raní blázinec.

Včera měl vůbec svůj "den". Začal hned ráno tradičním protestem kvůli oblékání. Na rozvrh si poté nandal fotografie babičky a dědy z Moravy, kde se mu minule hrozně líbilo a očekával okamžitý odjezd.
Tajně jsme doufali, že ho ten nápad s výletem během dne pustí. No bohužel nepustil.

Po školce jsme tedy dorazili domů a Míša odmítal vystoupit z auta. Dle jeho názoru jsme totiž nedorazili do cíle (tj na Moravu), tak proč by vystupoval že jo :-).

Po asi půl hodině trucování (=vztekání) vylezl a odkráčel naštvaně domů. Tam jsem zjistil, že ještě musíme zajet na poštu pro balík. Následovalo půl hodinové přemlouvání, aby do auta milostivě nastoupil. Nakonec se zadařilo, ale vážení, byl to boj.

Po návštěvě pošty samozřejmě odmítal opět vystoupit (Panebože za co? :-)).

Další novinkou je, že jsme se aktivně zapojili do projektu nově vznikajícího Auticentra, což je naprosto SUPER!, ale čeká nás ještě spousta práce ....

Na závěr bych Vás rád 9.6 pozval na akci Grand Prix Kachničky 2013. Grand Prix Kachničky je benefiční závod malých žlutých kachniček. Výtěžek benefice bude celý věnován na podporu terénní práce s klienty občanských sdružení APLA a I MY, tak kdo to nemá příliš daleko, přijeďte bude sranda.




5 komentářů:

  1. zdravím tatínka :) sice málokdy napíšu komentář,ale ráda a pravidelně čtu :) onehdy mě z jednoho článku zábli nohy a cítila jsem vůni posečené trávy,tenhle váš blog je mi velmi milý,píšete tak,že vaše dobrodružství člověk(tedy alespoň já)prožívá s vámi,hodně situací je mi velmi velmi dobře známo :) držím pěstičky Míšovi i jeho báječnému taťkovi a mamce :)

    OdpovědětVymazat
  2. někdy mám pocit, že píšeš o Jeníkovi..dostat ho do auta je nadlidský výkon - obzvlášť poslední dny, kdy prší a prší. A dostat ho tam několikrát za den? To by jednoho zabilo. A do toho dva pubertální sourozenci...denně mi z nich třeští hlava.

    OdpovědětVymazat
  3. Dnes som náhodou narazila na Váš blog a nedá mi, aby som nezareagovala. Ste chlap na správnom mieste a super otec. Prečítala som si niekoľko Vašich príspevkov a niektoré ma rozosmiali a pri iných som sa zamyslela a uvedomila si, že človek by sa mal vedieť tešiť aj z maličkosti. Z celého srdca Vám aj celej Vašej rodine prajem veľa zdravia a šťastia. Teším sa na ďalšie príspevky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za pěkné přání! Máte pravdu, že postižené dítě naučí člověka vážit si i zdánlivých maličkostí, což je vlastně moc dobře.

      Vymazat